Mirek Thera

Mirek patří mezi velké blanické srdcaře. Užijte si jeho pohodové vysílání se spoustou písniček a dobrých zpráv.

První vysílání na BLANÍKU – kdy to bylo a co se ti při vzpomínce vybaví?
"To už je hodně let. Ale vybavuji si ten respekt z toho, že jsem byl přijat ne do rádia, ale do té velké rodiny pohodových lidí; a tím myslím nejen kolegy, ale právě ty lidičky, které při práci sice nevidíme, ale víme, že tam na té druhé straně jsou a my se každodenně stáváme součástí jejich životů. Ta jedinečná oboustranná souhra funguje do dnes a to mě na té práci neskutečně motivuje a baví."

 Jakou českou písničku z BLANÍKU máš nejradši? "Nejraději?
To se takhle říct nedá. Jako muzikant si najdu na každé písničce něco hezkého, záleží i na momentální náladě. Ale co mě v poslední době skutečně chytlo, to je Michal Šindelář: Hořely padaly hvězdy, pak i Štěpán Kojan a jeho Keks s písničkou Jak děkuje se andělům. To se mi potěj ruce a mám potřebu si ty písničky s nimi zahrát."

Tvůj nejoblíbenější český film?
Můj nejoblíbenější film už se mi dávno okoukal, protože jsem ho viděl asi 1.000x - jsou to Samotáři. Ale i taky, když si k němu sednu, stejně mě vždycky pobaví. A pak samozřejmě Vesničko má středisková - to je klasika.

Jakou knížku si nezapomeneš přibalit na dovolenou?
Mě většinou knížka vydrží na hodně dlouho, protože raději poslouchám hudbu - třeba rád na internetu hledám méně známé nahrávky nejrůznějších interpretů. Takže i na hodně dlouhou dovolenou by určitě stačila je jedna knížka. A která by to měla být - možná nějaký Sherlock Holmes.

Co děláš nejradši, když zrovna nevysíláš?
Toho je strašně moc, ale pro samé povinnosti na to není obvykle čas. Tak třeba rád chodím po městě a pozoruji architekturu starých domů (né, že bych se v tom tedy nějak vyznal, prostě se mi to líbí). Kolikrát objevíte různé nápisy, štukovou výzdobu - chodíte kolem skoro denně a najednou objevíte věci, o kterých jste neměli ani tušení. A pak je tu pochopitelně zase ta muzika - rád si jen tak pro radost zahraju na housle nebo kytaru.

Kam bys posluchače pozval na výlet?
Krásný výlet si můžete udělat do naší matičky měst, do Prahy - zní to jako klišé, ale pokud si pomalu projdete třeba Vyšehrad, tak to vás nabije energií a ještě možná objevíte i místo, kde se točil třeba i film Amadeus. Jinak všude dobře, v Česku nejlíp.

A co nejoblíbenější jídlo?
Já jsem obecně na sladký a čím se rád nechávám rozmazlovat, to je rýžový nákyp. Ale pěkně prorostlou krkovičkou taky nepohrdnu (teď jsem dostal hlad).

Pivo nebo víno?
Na střídačku. Ale spíš bych řekl, že v létě mám radji pivečko a v zimě mi zase víc šmakuje vínko.

Káva nebo čaj?
K snídani vždy čaj a po obědě zase káva. Oba tyto nápoje mají v mém životě své pevné místo.

Co se ti vybaví, když se řekne Konopiště?
Euforie! I když je to místo, kde slavíme obvykle blanické narozeniny, tak je to především velký svátek nás všech. Setkání s tou stranou blanické rodiny, kterou obvykle nevidíme, má pro mě naprosto sváteční atmosféru. A pokud je myšleno Konopiště obecně, tak nádherné historické místo jako stvořené pro víkendové rodinné procházky.