Mezinárodní den zvonů
Kdysi dávno na pražském Novém Městě žila jedna chudá vdova, která měla hodně dětí, přesně tolik, kolik je loretánských zvonků. Jediným jejím majetkem byla šňůra se stříbrnými mincemi.
Když v Praze vypukl mor, postupně zemřelo každé z jejích dětí. Každému z nich nechala v Loretě zazvonit a když i ona sama onemocněla a umírala, zvony v Loretě se samy rozezněly. Tak vznikla pověst o pražské Loretě, poutním místě.
Ve věži je zvonkohra složená z 27 zvonů, které hrají mariánskou píseň vždy v 8 a v 6 hodin. Zvonkohra má ale také klaviaturu, takže na ni lze zahrát prakticky cokoliv.
Zvony neodmyslitelně patří k českým městům a vesnicím. Často se pořizovaly z veřejných sbírek, a proto když přišla 2. světová válka a nacisté je začali krást po tisících, lidé pro ně riskovali i vlastní životy. Zakopávali je, schovávali nebo házeli do rybníků. Z 12 000 českých zvonů se staly zbraně a po válce se jich vrátilo jen několik stovek.
Největší zvon v Česku najdete v pražské katedrále svatého Víta. Zvon Zikmund váží 16,5 tuny. Na druhém místě je olomoucký svatý Václav, který váží polovinu.
Za zajímavými zvony bychom se mohli vydat i na Vyšehrad, kde dnes zvonkohru řídí počítače. Umí zahrát celkem 44 písniček, jednu každou hodinu, a večer naposledy v 9 hodin, nesmí chybět ukolébavka.
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK