Krevní skupiny
Nejznámější krevní skupiny máme celkem čtyři: A, B, AB a 0. Máme ale ještě jedno rozlišení, a to na pozitivní a negativní. Podle některých průzkumů krevní skupiny ovlivňují charakter člověka, způsob výživy, ale třeba i manželství – v některých státech například před svatbou vyžadují krevní testy, aby se případně nemíchaly.
V Japonsku mají také speciální zboží pro různé skupiny. Jde nejen o potraviny, ale také o kosmetiku a nápoje. S otázkou, jakou máte krevní skupinu, se lidé setkávají nejen při dohazování partnera, ale také při pracovních pohovorech.
U nás je nejvíce tzv. áčkařů, až 44 %. Zajímavé na tom je, že čím byste šli dál na východ, jejich počet by klesal. Univerzální nulu má až 30 % – nejvíce lidí s touto krevní skupinou žije v Irsku a Skotsku. Na třetím místě jsou tzv. béčkaři, u nás je to celkem 17 %. Na rozdíl od skupiny A počet lidí se skupinou B směrem k východu naopak roste. Nejvzácnější je pak skupina AB, přičemž nejvíce lidí s touto krevní skupinou mají v Bangladéši.
Krevní skupiny objevil vídeňský lékař v roce 1900. Jednalo se tehdy o tři skupiny, avšak o sedm let později český psychiatr Jan Janský objevil všechny čtyři typy.
Je nutné dodat, že transfuze se prováděly dlouho předtím – některé byly úspěšné, jiné bohužel ne. Díky těmto dvěma pánům však lékaři zjistili, jak správně postupovat. No a dnes už lékaři umí téměř zázraky.
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK