Krach na newyorkské burze

24. 10. 2024

Evropa zasažená 1. světovou válkou měla velké dluhy, ale ve stejné době byla v Americe takzvaná zlatá 20. léta. Rostly mzdy, na trhu bylo mnoho luxusního zboží a oblíbenou zábavou se stalo obchodování na burze.

Ceny akcií neustále rostly a zlákaly nejen bohaté, ale i ty, kteří o cenných papírech nic moc nevěděli. Lidé si tak půjčovali, protože věřili, že se jim na burze všechno vrátí. Napůjčovali si tehdy víc dolarů, než jich bylo v celé zemi v oběhu, a nikdo tenkrát moc neřešil, jestli akcie nejsou nadhodnocené.

Až jeden analytik dva dny po historickém maximu přišel s tvrzením, že jejich hodnota musí rychle dolů. Pár týdnů na to nastal propad a každým dnem přibývali lidé, kteří se rozhodli akcie prodávat. V den, kterému se od té doby říká černý čtvrtek, jich bylo až příliš. Nebyl ale nikdo, kdo by je koupil, a tak jejich ceny začaly klesat závratným tempem.

Obchodování se muselo několikrát přerušit. V burzovním paláci i před ním byly davy lidí a panika. Celková finanční ztráta dosáhla 11 a čtvrt miliardy dolarů, často právě půjčených. Stovky tisíc Američanů se najednou ocitly bez úspor, práce i domova a přežívaly z toho, co našly.

Říkalo se jim sběrači hrášku. Podpora v nezaměstnanosti neexistovala, a tak si mnoho z nich sáhlo na život. Dokonce to dopadlo tak, že se na recepci vysokých hotelů zaměstnanci ptali, jestli se host zdrží déle, nebo si chce jen pronajmout pokoj v nejvyšším patře.

Velká hospodářská krize pak zasáhla celý svět. Podniky bankrotovaly a klesala i průmyslová výroba. Lidé ztratili práci i důvěru v demokracii. Byla to ideální půda pro začátek 2. světové války.

Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK