Pojďme si zavzpomínat na školní jídelny
Všichni víme, že chutě se v průběhu života mění. Většinou je potřeba se "propít" k červenému vínu. Olivy napoprvé nechutnaly snad nikomu. Velké téma je i koriandr. A rozdělení národa ohledně čokoládových a skořicových esíček netřeba připomínat.
Úplnou spokojenost se školní jídelnou snad nemá nikdo. Obzvlášť na prvním stupni, kde je vybíravost hlavním tématem u každodenního oběda.
Možná si tedy pamatujete mlékovou polévku, poklad české kuchyně tedy játrovou omáčku – jeden z druhů UHO, drožďovou polévku, která byla cítit už od šatny, nebo hnědé fazolové lusky, které soudružky kuchařky doplnily o trochu smetany a mouky.
Tu máš hliníkový příbor a plav k plastovému ubrusu, aby sis pochutnal na tom, co jsme stvořili. Nesmíme zapomenout na hit mladších dětí v podobě žemlovky, rýžového nákypu nebo nudlí s mákem. K tomu všemu voda a občas šťáva.
Na řízek se tehdy údajně psaly básnické sbírky a mluvilo se o něm mnoho týdnů v celém městě. Ale možná je to jen fáma. A výběr z více jídel byl samozřejmě sen daleké budoucnosti.
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK