Hornictví

9. 9. 2024

Pokud bychom se měli vydat do doby největšího rozkvětu hornictví, vyrazili bychom do 12. a 13. století. Tehdejší panovník Václav II. uzákonil horní a mincovní právo a svobodu báňského podnikání.

Bylo to výhodné po všech stránkách, a tak začaly vznikat doly v Jihlavě, Písku, Jílovém nebo Kutné Hoře. Tam byly svého času nejslavnější doly vůbec, a ne nadarmo byla tak Kutná Hora hned po Praze druhým nejvýznamnějším městem.

České země byly brány jako hlavní zdroj stříbra. To se ale změnilo úderem husitských válek ale také objevením Ameriky. Zapomenout bychom neměli ani na Jáchymov, kde během nejslavnější éry pracovalo až 12 000 horníků.

Hornictví bylo v té době výhodné, například v roce 1519 horník dostal 3 až 5 grošů za den. Za to si mohl koupit třeba 40 piv nebo 50 vajec, za tři dny si mohl pořídit nové boty, ovci a za pět dní by měl i na sukni. Války měly však na hornictví vliv ještě několikrát, například po porážce na Bílé hoře nebo během třicetileté války.

A proč ten symbol překříženého kladiva a želízka? Byl to signál pauzy. Když je horník takhle nechal, dával tím najevo, že šel jen na vzduch a nic se mu nestalo.

Poprvé se Den horníků slavil roku 1949 právě k výročí hornického práva. Kdyby vám někdy horník řekl, že chce s vámi „fajerovat“, šli byste slavit. A kdyby chtěl „cáchovačku“, šlo by o notýsek na zapisování směn.

Ano, horníci mají i svůj vlastní slovník.

Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK