Patchwork jako únik od všedního dne
V dnešních Zlatých českých ručičkách to bylo o patchworku. Petr Slíva si povídal s Radkou Sedláčkovou, která se patchworku nejenom věnuje už řadu let, ale zároveň ho i vyučuje ve svých víkendových kurzech.
Jak se paní Radka dostala k patchworku?
„Dostala jsem se k němu prostřednictvím kurzu. Tato technika se mi velmi zalíbila. Myslím, že mi sudičky daly do kolébky jehlu s nití. Celý život mě v podstatě provázelo tvoření. Už jako dítě jsem babičce lezla pod šicí stroj. Později jsem se vyučila dámskou krejčovou a absolvovala jsem také pedagogické minimum. Celý život jsem se pohybovala kolem látek.“
Paní Radka nejprve začala chodit na patchworkové kurzy, a nyní je pořádá sama.
„Pořádám je moc ráda, protože vidím zpětnou vazbu od žen, které se jich účastní. Neustále se mi na kurzy vracejí a mají z toho krásný pocit. Přiznám se ale, že na sebe už nemám vůbec čas. Rodina je ošizená. Když potřebuji něco ušít, poprosím právě účastnice kurzu.“
Jak to vlastně funguje? Jakým způsobem se může člověk k paní Radce přihlásit?
„Může se přihlásit prostřednictvím e-mailu, telefonního čísla nebo přes Facebook.“
Kde kurzy probíhají?
„Jsou to rekreační střediska v jižních Čechách. Pronajímám si tam prostory a zvu tam ženy. Je to s jídlem a ubytováním, takže ženy nechají doma muže a děti a jedou si užívat.“