Letní prázdniny
Dvouměsíční letní prázdniny, jak je známe dnes a bereme je jako samozřejmost, jsou vysněným časem všech studentů. Už za dob Komenského, na začátku 16. století, učitel národa doporučoval zavedení školních prázdnin.
Povedlo se to ale až za Marie Terezie v roce 1774. Tehdy měli k dobru jednadvacet volných dní. S nástupem obecních škol se to protáhlo na maximálně pět týdnů, v době první republiky se to ale ustálilo a stejný čas přetrvává dodnes.
V Evropě však nepatříme k rekordmanům co do počtu volných dní, spíše naopak. My máme osm týdnů prázdnin, kratší prázdniny, tedy šesti týdenní, mají třeba v Německu, Nizozemsku nebo Anglii. Úplně nejkratší, tedy pětitýdenní, mají ve Švýcarsku.
Naopak lépe, i když jak pro koho, na tom jsou děti v Litvě, Portugalsku nebo Turecku. Tam si mohou týdnů bez povinné školní docházky užít až třináct.
Rekordmany jsou děti v Itálii s patnácti týdny volna a děti na prvním stupni v Bulharsku mají ještě týden navíc. Ani 1. září není nástupním dnem pro všechny, takhle je to jen v šestnácti evropských zemích. Jinde se začíná třeba v polovině srpna nebo září.
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK.