Dětské tábory

14. 7. 2024

Letecký den, neboli takzvaný letečák na dětských táborech, je akce, kterou si určitě mnozí z vás nezkusili. Jako děti jsme my, co jsme teď tady, byli určitě pořádní, takže jsme téhle akci, které předcházely tři prasátka na nástěnce úklidu, jen pobaveně přihlíželi, když létaly holinky, ešusy, vytahaná trička, pláštěnky nebo matrace.

Na tuhle podívanou se pak pochopitelně přišel podívat celý tábor, protože takové lidské neštěstí bylo vítaným zpestřením celého poledního klidu. Kdo letní prázdniny trávil pobíháním mezi lesem a stanem, pravidelnými pochoďáky, spaním pod širákem a ranní rozcvičkou, jistě také nostalgicky vzpomíná.

Dobrá zpráva je, že zájem o dětské tábory neupadá ani dnes, ačkoli jejich podoba mnohdy velmi moderní. Stále najdete i protipól skoupáním ve studené vodě bez elektřiny i signálu. Pro mě těch 14 dní tehdy znamenalo vždy volnost.

Není tomu ale tak všude, například americké tábory mají většinou pevně daný harmonogram, minutu po minutě, a rozvrh má i pevně dané místo. Za zmínku stojí ty nejluxusnější z nich, na které jsou i čekací listiny.

Třeba v severní Americe, kde večerní představení režírují broadwayjští režiséři a jí se pouze organické maso, nebo v jednom newyorském kempu se zasejí jen bio a mají 15 tenisových kurtů. Anebo kemp v Kalifornii, v přepočtu za 40 000 korun na týden, kde najdete onapříklad i podlahové vytápění. Každý domek má pak svou koupelnu a asi 50 možných aktivit v areálu.

Ale stejně, co si budeme povídat – rohlík a jogurt a odpoledne do lesa stavět domeček z mechu a člověk tak nějak víc nepotřeboval.

Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK