Den vzniku samostatného československého státu
Během 1. světové války málokdo přemýšlel nad tím, že by Československo mohlo být samostatnou zemí, a to i přes to, že v monarchii příliš velká spokojenost nepanovala. Mezi těmi pár lidmi, kteří o tom uvažovali, byl například Alois Rašín, Karel Kramář, později zatčený za rozvracení monarchie, nebo Edvard Beneš a Jan Masaryk, kteří však ze země uprchli.
K nim se pak připojil Milan Rastislav Štefánik. Ti jezdili po světě a sháněli spojence, aby mohli rozbít Rakousko-Uhersko. Hrálo jim do karet hned několik věcí, jako například smrt Františka Josefa I. a také to, že vojáci za tuto stranu už bojovat nechtěli.
Vznikla tak nová armáda, dá se říct Masarykova československá legie, a pak už se schylovalo k velkým událostem. 28. října se Beneš a Kramář setkali v Ženevě a řešili novou podobu státu. Kramář chtěl království v čele s ruským carem, Beneš ale prosadil republiku.
Tento den ale nakonec vstoupil do dějin kvůli událostem, které se staly v Praze, protože Rakousko navrhovalo příměří.
Živnostník, který tuto kapitulaci četl, vykřikl, že jsme svobodní, a dav začal strhávat rakouské znaky a na sochu svatého Václava pověsil československou vlajku. Masaryk se do své země vrátil až o dva měsíce později, ale všude, kam přijel, vítali ho nadšené davy.
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK