BONBÓNY A JINÉ CUKROVINKY
.jpg)
Celkově se za vlády Ludvíka XIV., francouzského krále ze 17. století, objevovalo na jeho dvoře mnoho gastronomických novinek. Ludvík XIV. miloval jídlo a také prohlásil, že dobrý člověk se pozná podle toho, kolik toho sní.
No, a tak se jednou objevila sladkost, a nadšené francouzské děti pobíhaly po královském dvoře a ječely: "dobré, dobré" (v překladu bon, bon), a vznikl název bonbon. Bonboniéry se objevily až o dvě staletí později, a to k příležitosti svátku svatého Valentýna.
Dnes navíc gumoví medvídci slaví 98 let. Češi v tom mají jasno a nejoblíbenější příchutí je u nás jahodová. V tomto směru jsme tradiční. Na rozdíl od ostatních zemí – v Japonsku byste našli bonbóny s příchutí jehněčího na zelenině, v Mexiku zase melounové s chilli, v Irsku byste mohli narazit na kombinaci čokolády a cibule, a v Austrálii mají hit zvaný babiččin parfém, který voní jako starodávná voňavka a chutná jako kolínská.
K bonbonům se samozřejmě také vztahují některé rekordy, například 185 metrů dlouhý sladký koberec z Číny, který se po rozebrání rozdal chudým dětem. Ale zpátky k nám. Každá průměrná česká domácnost ročně sní až 28 kilo sladkostí a vedou české klasiky.
A co se týče cukrovinek ve spojení s brouky, tak ano, karmín je barvivo, které se získává z broučka jménem červec nopálový.
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK
.jpeg)
.jpeg)
.jpeg)