Pojďte s námi cestovat do historie pivovarnictví. Kde jsou nejznámější pivní muzea?
O nás Češích se říká, že jsme národem pivařů. A jaká je skutečnost? Je to tak. My, Češi opravdu vypijeme nejvíce piva ze všech Evropanů. A co víc. Podle aktuálních údajů z roku 2023 jsme dokonce jedničkou na celém světě. Zkonzumuje ročně 128 litrů piva na osobu, hned za námi jsou Rakušané (108 litrů piva na osobu) a třetí místo patří Němcům (101 litrů piva na osobu). Zajímá vás pozoruhodná historie piva? Chcete se dozvědět více o historii českého pivovarnictví?
Pivo, to je nápoj starověký
Prehistorie
Historie piva sahá hluboko do minulosti. První stopy po výrobě tohoto oblíbeného nápoje nacházíme již v době bronzové. Archeologové objevili nálezy naklíčeného obilí, což je základní surovina pro výrobu sladu. Ačkoliv se tyto nálezy mohou týkat i jiných potravin, jsou přímým důkazem toho, že lidé v té době již ovládali základní technologické postupy potřebné k výrobě piva.
Starověk
Rozmach výroby piva nastal ve starověku a středověku, kdy se objevily specializované stavby jako sladovny a pece na slad. To svědčí o tom, že pivo se stalo významnou součástí tehdejší společnosti.
Ve starověku konzumovaly pivo všechny sociální vrstvy, od dělníků až po krále či faraony. Každý Sumeřan měl nárok na denní příděl dvou až pěti džbánků piva přímo úměrný svému sociálnímu statutu a práci, kupříkladu dělník dostával dva až tři litry na den. Příděl pšeničného piva dostávaly také dvorní dámy.
Pivo bylo ve starověku nejen nápojem, ale i platidlem. Každý Sumer si ho užíval, od faraona až po prostého dělníka. A věděli, co je dobré – až osm druhů z ječmene, osm z pšenice, a ještě několik míchaných.
Středověk
Postupně se rozšiřující křesťanství v ranném středověku znamenalo pro pivo vážnou hrozbu, a ještě na počátku 9. století bylo pro část církve pohanským nápojem a uvažovala o jeho zákazu. K tomu však naštěstí nedošlo a kláštery se tak mohly naplno věnovat bohulibé činnosti – vaření piva.
Klášterní pivovarnictví bylo skutečným uměním. Mniši byli opravdovými alchymisty, každý klášter měl svůj tajný recept na pivo. Kromě ječmene a pšenice se do piva přidávaly nejrůznější byliny jako jalovec, hřebíček nebo dokonce volská žluč. Díky tomu bylo pivo spíš bylinným lektvarem než dnešním zlatavým mokem.
Ve 14. století vypukly v mnoha městech takzvané "pivní války". Šlo o to, kdo bude mít právo vařit pivo. Nakonec zvítězili majitelé domů a obyčejní lidé přišli o své domácí pivovary. Vaření piva sice nebylo nijak složité, ale výroba sladu už byla jiná story. Tím se zabývali speciálně vyškolení řemeslníci – sladovníci. Zajímavé je, že právě v té době se Češi stali národem pivařů. Možná to souviselo s tím, že pivo bylo levnější než víno a snadno dostupné.
Navštivte některé z našich pivních muzeí
- Plzeňské pivovarské muzeum: Prohlédněte si expozice věnované výrobě piva a historii Plzeňského Prazdroje.
- Muzeum pivovarnictví v Českých Budějovicích: Seznamte se s historií Budweiser Budvaru a českého pivovarnictví obecně.
- Muzeum piva v Praze: Objevte historii a současnost jednoho z největších českých pivovarů Staropramenu.