Vánoční dárky a jejich tradice
I když Vánoce samozřejmě nejsou jen o dárcích, patří k nim. A první zprávy o této tradici pochází z doby, kdy naší zemi vládl Václav IV. Tehdy si lidé na počest narození Krista dávali nějaké ty drobnosti, třeba i pro štěstí, a říkalo se, že ten, kdo nikomu nic nedá, schudne dřív, než skončí rok.
O několik desítek let později, tedy v 16. století, byly součástí vánočních dárků i úplatky. Dostávali je úředníci i šlechta a říkalo se jim halafánce.
Dárky dětem se dávaly i v nejchudších rodinách. I kdyby mělo jít třeba jen o jablko, dárky byly celkově dříve hodně skromné a spíš praktické. Ženy třeba dostávaly látku nebo potřeby do domácnosti. Muži zase tabák nebo pantofle a děti dostávaly oblečení nebo hračky.
Před 1. světovou válkou bylo také celkem běžné dávat si snubní prstýnek a snoubenci si tak mohli dát první veřejný polibek.
Během 1. světové války se dárky někde přestaly dávat úplně, ale po skončení války se tradice vrátila. A to hlavně pro radost. Poprvé se také objevilo, že se někdo snažil ohromit vysokou cenou nebo množstvím, pak ale přišla 2. světová válka a ta opět přinesla skromnost a praktičnost.
Po ní se štědrý večer začal pojit také s velkým množstvím jídla i pití. Jak vůbec vznikla ta myšlenka začít si dávat dárky? To se už asi nedozvíme. Každopádně lidé věřili, že věci darované právě na štědrý den mají magickou moc.
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK