Historie lázeňství
Historie lázeňství se začala psát před 4000 lety, kdy začaly vznikat první relaxační bazény, většinou u velkých řek. Například ve starém Egyptě poskytovaly lázně hygienické zázemí i relaxaci a mohli je využívat nejen panovníci, ale i dělníci při stavbě pyramid.
K největšímu rozvoji ale došlo v Číně a Indii, kde úplně poprvé začaly fungovat termální lázně. Voda zde dosahovala až 50 stupňů a lékaři je začali využívat k léčení.
Podobu dnešních lázeňských domů ovlivnilo hlavně starověké Řecko a Řím. Ve 3. století našeho letopočtu hrály hlavní roli bylinky, minerály a poprvé také bahno.
Ve středověku se k těmto procedurám přidala i hudba, čímž se lázně staly malou společenskou událostí. Postupně se začala stavět lázeňská místa hlavně u přírodních minerálních pramenů a ani naše země nebyla výjimkou.
Lázeňství u nás má mnohasetletou tradici. První záznamy o využívání minerálních vod pocházejí z 15. století a právě kolem těchto pramenů vznikla první lázeňská města. Jezdila sem vybraná klientela, například car Petr Veliký, Albrecht z Valdštejna nebo anglický král Eduard VII. V moderní historii lázeňství navštěvovala i jména jako Beethoven, Goethe nebo Chopin.
Za vrchol lázeňství se považuje 19. století, kdy došlo k rozvoji lékařství a balneologie, která se začala přednášet i na univerzitách. Po roce 1989 se nabídka klasických léčebných pobytů rozšířila o nové relaxační a regenerační služby, a lázeňství se tak stalo oblíbenou volnočasovou aktivitou.
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK