Historie hodin
Za nejstarší hodiny vůbec můžeme považovat ty sluneční, které se objevily už ve starověkém Egyptě. Šikovná věcička, ale nepraktická v tom, že jakmile zašlo slunce, bylo po hodinách.
Asi 5000 let nato se objevily hodiny vodní, které fungovaly podobně jako pozdější přesýpací hodiny. Měly nádrž na vodu, která odkapávala, a rysky ukazovaly čas. Pak přišly svíčkové hodiny – jak ubýval vosk, ryska ukazovala, kolik je hodin.
Mechanické hodiny patří k jedněm z největších vynálezů a začaly se objevovat někdy kolem 13. století. Nevypadaly ani zdaleka jako ty dnešní – neměly ciferník ani ručičky, a čas oznamovaly zvonky. O pár století později se objevily hodinová ručička a ciferník, ale zpočátku se otáčel ciferník, nikoli ručička.
Za jeden z nejpřevratnějších okamžiků v měření času můžeme považovat rok 1656, kdy dánský vědec sestrojil první kyvadlové hodiny. Sice už před ním měl Galileo Galilei podobný návrh na papíře, ale nikdy ho nezrealizoval. Převratné bylo to, že nepřesnost měření byla jen pár sekund, a stejný vědec stojí i za vteřinovou ručičkou a setrvačníkem, který dnes vidíme jen málokdy.
Za zmínku stojí ještě atomové hodiny, nejpřesnější hodiny, co zatím máme. Často je používají vědci a vznikly rok po druhé světové válce. Pouhých šest let nato byly vynalezeny hodinky na baterky.
Závěrem ještě nějaká ta „nej“ – nejdražší hodinky stály téměř 400 milionů korun a největší hodiny jsou v Saúdské Arábii. Ciferník má průměr 40 metrů.
Svět podle Samiry si můžete zpětně kdykoliv poslechnout v podcastech Rádia BLANÍK